Věřím, že zbytečně poraženým stromem o dvě ulice dál nebo na jiném kontinentě je poraženo i kousek z nás. Nejsme něco odtrženého od přírody. Jsme spojeni s planetou. Když vybuchne jaderná bomba kdesi na druhé polokouli, není to v jiném světě než v našem. Skládka ve vedlejším lesíku je jako bychom ji měli na zahradě. Každý bydlíme v jednom pokoji velikého domu jménem Planeta Země. Nikdo do rohu svého pokoje nebo hned za své dveře nevysype smetí. Ale o kus dál …
Nemůžeme všichni napravovat všechno, ale můžeme nebýt lhostejní k tomu, co máme „za plotem“. Zkusili jste někdy zvednout a vyhodit papírek na veřejném místě? Zkuste to.
Věřím, že náš svět je propojený víc, než tušíme, a tudíž když třeba přemístím šneka ze silnice, aby ho nepřejelo auto nebo třídím odpad, tak posunu celý svět o kousíček tím správným směrem. Asi to nejde vysvětlit a ukázat jen nějakými pár slovy. Na to je potřeba celý život. A tak bych ho rád prožil. A posunul o tolik kousků, kolik mi bude dáno času.
Snažím se najít si víc času na činnost Okrašlovacího spolku, protože v něm vidím hluboký smysl – od první turistické cedule, ze které jsem se o něm poprvé dočetl, po seznámení s jeho stanovami, činností a členy.
Možná je tohle jen pár vět, ale je také možné, že ten „papírek“ někdo opravdu zvedne.
Hezký den i noc
7.května 2006 – Jiří Macák